cs
Pina
PINA je vizuálně podmanivou poctou legendární německé choreografce Pině Bausch, průkopnici tanečního divadla (Tanztheater), jejíž průlomová tvorba propojila tanec, divadlo a hluboké lidské emoce. Namísto klasického dokumentu vytváří Wim Wenders působivý filmový zážitek, který prostřednictvím pohybu, prostoru a vzpomínek zachycuje podstatu její umělecké vize. Film vznikl z dlouholetého společného snu Wenderse a Bausch převést její choreografie na filmové plátno s využitím 3D technologie. Po nečekané smrti Piny Bausch v roce 2009, jen několik dní před plánovaným začátkem natáčení, se Wenders rozhodl v projektu pokračovat na povzbuzení tanečníků souboru Tanztheater Wuppertal, čímž se z filmu stala dojemná pocta její památce. Film přináší ukázky z jejích zásadních děl – Svěcení jara (The Rite of Spring), Café Müller, Kontakthof a Vollmond – doplněné osobními vzpomínkami členů souboru. Snímek oslavuje odkaz jedné z nejvlivnějších choreografek 20. století. Světovou premiéru měl na 61. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v roce 2011 a byl nominován na Oscara za nejlepší celovečerní dokumentární film, čímž si zajistil místo mezi nejvýznamnějšími filmovými díly věnované tanci.
Více informacíO pořadu
PINA je vizuálně podmanivou poctou legendární německé choreografce Pině Bausch, průkopnici tanečního divadla (Tanztheater), jejíž průlomová tvorba propojila tanec, divadlo a hluboké lidské emoce. Namísto klasického dokumentu vytváří Wim Wenders působivý filmový zážitek, který prostřednictvím pohybu, prostoru a vzpomínek zachycuje podstatu její umělecké vize. Film vznikl z dlouholetého společného snu Wenderse a Bausch převést její choreografie na filmové plátno s využitím 3D technologie. Po nečekané smrti Piny Bausch v roce 2009, jen několik dní před plánovaným začátkem natáčení, se Wenders rozhodl v projektu pokračovat na povzbuzení tanečníků souboru Tanztheater Wuppertal, čímž se z filmu stala dojemná pocta její památce. Film přináší ukázky z jejích zásadních děl – Svěcení jara (The Rite of Spring), Café Müller, Kontakthof a Vollmond – doplněné osobními vzpomínkami členů souboru. Snímek oslavuje odkaz jedné z nejvlivnějších choreografek 20. století. Světovou premiéru měl na 61. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně v roce 2011 a byl nominován na Oscara za nejlepší celovečerní dokumentární film, čímž si zajistil místo mezi nejvýznamnějšími filmovými díly věnované tanci.
