cs
Následky lásky
Rafinovaná filmová kombinace žánrového vyprávění s působivou analýzou osamělého člověka – vizuálně strhující snímek se skvělým elektronickým soundtrackem.Ano, životní styl padesátníka Titty Di Girolama by se dal považovat za extrémní – extrémně usedlý, extrémně rutinní a extrémně neživotný. Bydlí už deset let v blíže nespecifikovaném hotelu ve Švýcarsku a jeho (ne)existence je rozprostřena jen mezi několik málo každodenních úkonů... dokud se neobjeví láska a s ní i problémy. Snímek natočil jeden z nejprogresivnějších současných italských tvůrců Paolo Sorrentino, kterému se podařilo důmyslně zkombinovat žánrové ukotvení příběhu s působivou analýzou člověka, jenž už svět kolem sebe jenom letargicky pozoruje. Ve stylistické rovině navíc nabízí podobně opojnou podívanou jako některé maďarské filmy posledních let – krásně syté barvy, vertikálně vedené okružní jízdy kamery, zpochybnění směru pohledů zrcadlovými plochami (kdy se hrdina nedívá na jiné postavy přímo, ale v odraze skla, aby „nebyl přistižen"). Precizně provedené jsou videoklipově stříhané série záběrů na skvělý elektronický soundtrack filmu. Sorrentinův neotřelý snímek byl nominován na Zlatou palmu v Cannes a odnesl si několik cen Davida di Donatella.(Cinepur Choice)
Více informacíO pořadu
Rafinovaná filmová kombinace žánrového vyprávění s působivou analýzou osamělého člověka – vizuálně strhující snímek se skvělým elektronickým soundtrackem.Ano, životní styl padesátníka Titty Di Girolama by se dal považovat za extrémní – extrémně usedlý, extrémně rutinní a extrémně neživotný. Bydlí už deset let v blíže nespecifikovaném hotelu ve Švýcarsku a jeho (ne)existence je rozprostřena jen mezi několik málo každodenních úkonů... dokud se neobjeví láska a s ní i problémy. Snímek natočil jeden z nejprogresivnějších současných italských tvůrců Paolo Sorrentino, kterému se podařilo důmyslně zkombinovat žánrové ukotvení příběhu s působivou analýzou člověka, jenž už svět kolem sebe jenom letargicky pozoruje. Ve stylistické rovině navíc nabízí podobně opojnou podívanou jako některé maďarské filmy posledních let – krásně syté barvy, vertikálně vedené okružní jízdy kamery, zpochybnění směru pohledů zrcadlovými plochami (kdy se hrdina nedívá na jiné postavy přímo, ale v odraze skla, aby „nebyl přistižen"). Precizně provedené jsou videoklipově stříhané série záběrů na skvělý elektronický soundtrack filmu. Sorrentinův neotřelý snímek byl nominován na Zlatou palmu v Cannes a odnesl si několik cen Davida di Donatella.(Cinepur Choice)
