
Houština
Celovečerní debut jednoho z nejvýraznějších představitelů současného maďarského filmu Benedeka Fliegaufa je věnován předčasně zemřelému režisérovi Györgyi Fehérovi (Szürkület, 1990, Vášeň, 1998). Fliegauf ve své prvotině volí oddramatizované pomalé mluvení a dlouhé záběry, poukazující na vyprázdněnost vztahů ve společnosti, které se staly příznačnými znaky i jeho pozdější filmové tvorby. Sledujeme dlouhé monologické a dialogické pasáže, které jsou vytrženy z nějakého smysluplnějšího kontextu. Z vyprávění postav je zjevné, že si nerozumí navzájem, ani sami sobě. Lovasiho kamera zaznamenává jednotlivé postavy v těsné blízkosti, ale nedovolí nám proniknout hlouběji do jejich nitra. Film tak originální kombinací zmíněných narativních postupů a stylistických prostředků navozuje u diváka pocity všudypřítomného odcizení a vykořeněnosti. Za svůj originální snímek si tehdy ještě začínající režisér odnesl kromě Ceny zahraničních kritiků Genea Moskowitz (Gene Moskowitz-díj) a Ceny Sándora Simone (Simó Sándor elsőfilmes díj) za nejlepší hraný debut z filmového festivalu Maďarský filmový týden (Magyar Filmszemle) i Cenu Wolfganga Staudteho z MFF Berlín 2003. Maďarský filmový týden - Cena zahraničních kritiků Gene Moskowitze Cena za nejlepší hraný debut MFF Berlín 2003 - Cena Wolfganga Staudte
Více informacíO pořadu
Celovečerní debut jednoho z nejvýraznějších představitelů současného maďarského filmu Benedeka Fliegaufa je věnován předčasně zemřelému režisérovi Györgyi Fehérovi (Szürkület, 1990, Vášeň, 1998).
Fliegauf ve své prvotině volí oddramatizované pomalé mluvení a dlouhé záběry, poukazující na vyprázdněnost vztahů ve společnosti, které se staly příznačnými znaky i jeho pozdější filmové tvorby. Sledujeme dlouhé monologické a dialogické pasáže, které jsou vytrženy z nějakého smysluplnějšího kontextu. Z vyprávění postav je zjevné, že si nerozumí navzájem, ani sami sobě. Lovasiho kamera zaznamenává jednotlivé postavy v těsné blízkosti, ale nedovolí nám proniknout hlouběji do jejich nitra. Film tak originální kombinací zmíněných narativních postupů a stylistických prostředků navozuje u diváka pocity všudypřítomného odcizení a vykořeněnosti.
Za svůj originální snímek si tehdy ještě začínající režisér odnesl kromě Ceny zahraničních kritiků Genea Moskowitz (Gene Moskowitz-díj) a Ceny Sándora Simone (Simó Sándor elsőfilmes díj) za nejlepší hraný debut z filmového festivalu Maďarský filmový týden (Magyar Filmszemle) i Cenu Wolfganga Staudteho z MFF Berlín 2003.
Maďarský filmový týden - Cena zahraničních kritiků Gene Moskowitze
Cena za nejlepší hraný debut
MFF Berlín 2003 - Cena Wolfganga Staudte